Proč jsem se (ne)zapojil/a do studentské stávky za kl

„Jste zvolení politici, jste placeni za to, abyste řešili problémy. Klimatická krize je problém. Přiznejte si to a začněte ho řešit.“

 - https://www.fridaysforfuture.cz

Greta Ernman Thunberg. 1,5 milionů stávkujících studentů po celém světě. 2000 měst. 106 států. 92 stávkujících měst a obcí po celé České republice za rok 2018 a 2019. Myšlenka stávky byla z pohledu organizátorů a jejich podporovatelů naprosto jasná, média a veřejnost ji vidí jinak. Často se objevuje názor, že se studenti jen chtěli vyhnout vyučování, ale bylo to tak?

Anna Mezgerová

Studentka

Mluvčí Fridays For Future

V pátek 15. března jsem nestávkovala jenom za klima, stávkovala jsem za budoucnost svojí a budoucnost svých blízkých.

Velice často jako organizátoři Fridays For Future v České republice slýcháme, že místo stávkování a ulívání se ze školy na tiskových konferencích bychom měli jít studovat a vzdělávat se v oblasti klimatických změn, abychom – jednoho dne – mohli něco udělat. „Jednoho dne“ je ale pozdě, je třeba jednat hned a ne za pět, deset, dvanáct let. Paradoxně se v době školy děje minimum aktivit Fridays For Future.. 

Ve svém volném čase chodíme na magistrát, pořádáme pravidelné schůzky, večer probíhají celostátní cally, komunikujeme s médii a děláme spoustu dalších věcí, které veřejnost nevidí.

Chceme co nejrychleji dostat emise na nulu, chceme co nejrychlejší dekarbonizaci. Chceme, aby se pracovalo na snižování emisí, ne na přizpůsobování se klimatické změně.

Je mi 15 let a stále studuji na základní škole. Důvod, proč stávkuji, není ulívat se ze školy, vzdělání je pro mě teď nejdůležitější. Teď nastává čas, kdy si vybírám střední školu. Teď nastává čas, kdy se musím nejvíce zamýšlet nad svou budoucností, a přesně z toho důvodu jsem se zapojila do hnutí Fridays For Future – chci, abych měla alespoň nějakou budoucnost.

Šimon Peichl

Student Gymnázia Jana Keplera

Často jsem se setkával s otázkou: „Ty jsi na té stávce nebyl? Proč?“ Načež se rozjela alespoň patnáctiminutová debata o důvodu mé absence. Těch důvodů je hned několik, ale tím kruciálním je fakt, že celá stávka byla vedena motivem „pojďme si zaskandovat proti těm zlým politikům, kvůli kterým nebudeme mít budoucnost.“ Politik je osoba, reprezentující myšlenky společnosti, v ideálním případě je v politice kvůli nám, občanům. Neoprávněné obviňování těchto osob, které společnosti darují svůj čas a invenci je podle mého špatně. Ano, existuje odborný konsenzus o globálním oteplování, ale zdaleka taková shoda nepanuje na způsobu řešení této „krize“. Pokud tedy nebylo nalezeno řešení, je někdo odpovědný za ignorování tohoto problému?

Paradoxně se ze zelené stávky stala spíše instagramová událost a na některých instastories na fotky ze stávky navazovaly fotky, na kterých byla ledová káva s plastovým brčkem, nebo video z letadla. Na Twitteru publikovala Greta Thunbergová, iniciátorka stávky a ekoaktivistka, dne 22. ledna 2018 fotografii, na níž obědvá jídlo převážně zabalené v igelitových obalech. To považuji za naprosté pokrytectví! V žádném případě neodsuzuji létání letadlem či jídlo v igelitu, sám obojí používám, ale alespoň to nepublikujte na své sociální sítě v přímé návaznosti na stávku kritizující politiky za nečinnost!

Také to, že Strana zelených se do vlády nebo do parlamentu už notnou chvíli nedostala a v blízké budoucnosti jejímu úspěchu nic nenapovídá, je jen další ukázkou toho, že se ve společnosti řeší tíživější témata. Ano, přírodu, oceán a zkrátka celý svět je potřeba chránit, ale člověk musí začít u sebe, tedy ten transparent ze stávky alespoň hodit do tříděného odpadu.

Klára Halašková

Studentka Gymnázia Jana Keplera

Spoluorganizátorka stávky Fridays For Future

Mě osobně už vážně nebaví, jak naše společnost funguje: jeden se o něco s dobrou myšlenkou pokusí a více lidí ho kritizuje než podporuje. Když se tedy středoškoláci rozhodnou stávkovat proti ekologické nečinnosti většiny z nás, je jim vyčítáno, že nešli do školy a chtěli mít více volného času. 

Hlavní argument organizátorů je to, že nemá cenu se vzdělávat pro budoucnost, která nebude. Ten si vypůjčili od švédky Grety Thunberg, která svým pravidelným pátečním stávkováním vyjadřuje jasný názor a inspiruje celosvětové hnutí Fridays For Future. Já s výrokem o vzdělání tak úplně nesouhlasím. Vzdělávat bychom se měli při každé příležitosti. Pro mě ale byla větším přínosem účast na stávce, kde mi spousta odborných i neodborných řečníků přinesla více než pouhé čtyři vyučovací hodiny, které jsem ten den měla ve škole strávit a vstávala bych kvůli nim později. Vím, že uvádím jen svůj případ, ale všichni, se kterými jsem se dala do řeči, ať už při organizaci, či během stávky samotné, sdíleli společné přání: vyjádřit svůj názor a změnit situaci. 

Je možné, že se zúčastnili i ti, kteří se chtěli vyhnout škole, ale dá se tomu nějak předejít? Nemůžeme nijak zkontrolovat, jestli má ten člověk o téma opravdu zájem, ale i kdyby neměl a akce se zúčastnil, mohl se dozvědět nové věci a zájem nabýt. Pokud mám mluvit za sebe, ze stávky jsem byla nadšená. Rozhodně to není ideální řešení, ale lepší než žádné, protože podle odborníků prostě musíme začít jednat. My jsme začali a budeme pokračovat! Tak se připojte, ať už v osobním životě nebo na globální úrovni, třeba oslovováním politiků a podporou ostatních „ekomaniaků“.

Ivan Bejin

Student Gymnázia Jana Keplera

I přes můj negativní názor na tuto stávku si určitě myslím, že globální oteplování a změny klimatu jsou problém, který je potřeba řešit. A už se také (minimálně na území Evropské unie) aktivně řeší. Stávky středoškoláků ale podle mě nejsou úplně nejšťastnějším způsobem, jak dosáhnout zlepšení. 

Za prvé, cílem této stávky je údajně upozornit politiky na změnu klimatu a vynutit si nějaké legislativní změny. Změna ale nezačíná u politiků, začíná u nás. Kolik z těch tisíců studentů třídí odpadky, nepoužívá plastové obaly, plastové lahve a má na domě solární panely, které využívají obnovitelnou energii? Nebo jinak, kolik z nich aspoň třídí ty odpadky, když už nic jiného? Ano, samozřejmě, když ten nápad se stávkou přišel, kromě pár jedinců, kteří poctivě třídí odpadky a snaží se zmenšit svoji uhlíkovou stopu (respekt jim), se všichni stali environmentalistickými aktivisty ze dne na den. Takže reálně jen malý počet z nich uskuteční nějakou změnu ve vlastním životě, ale hlavně že zatahují školu a bojují za lepší zítřky. 

Za druhé, z celého světa se právě v Evropské unii už dávno zavádějí regulace a postupně se přechází k zelené energii. Co se tedy po těchto politicích chce? Aby najednou zakázali všechny věci, které mají dopad na globální oteplování? Toto by ekonomicky absolutně potopilo všechny státy, které by k takovému kroku přistoupili.

 Chtějí obyvatelé těchto států, aby i produkty nezbytné k životu byly několikanásobně dražší, protože by se musely vyrábět ekologickým způsobem? Chtějí obyvatelé těchto států, aby byli většinu dne bez elektřiny, jelikož v tuto chvíli ještě nemáme dost prostředků na to se kompletně přesunout k obnovitelným zdrojům? A pak je tu problém zbytku světa. Nikdo jiný ohledně toho nic nedělá. V Číně si provozují továrny, jak chtějí, v Americe také. (Tyto státy mimochodem na klima mají mnohem větší vliv než vaše PETka od Coca-Coly) 

To samozřejmě neznamená, že je Evropská unie má následovat a nic neřešit. Ale také to neznamená, že by Unie měla dělat drastické kroky. Znevýhodňovalo by to jak obyvatele těchto zemí, tak i místní ekonomiku. Tento problém je třeba pojmout globálně a zatím k tomu jasné řešení není. Studentskými stávkami mířenými na politiky, kteří už na tomto území i tak dělají co nejvíc, se to ale také nevyřeší. Nikdo neví, co přesně mají politici dělat, ale chce se po nich, aby zachránili svět v situaci, kdy jim v tom zatím zbytek světa nepomůže.

Mgr. Miroslav Pešek

Profesor na Gymnáziu Jana Keplera

Člen strany Zelení Praha 8

Studentská stávka je v mnoha ohledech dle mého užitečná, protože pomáhá upozornit na závažné problémy změny klimatu a devastace životního prostředí a zároveň dokáže aktivovat velké množství mladých lidí, z nichž mnozí se díky tomu třeba poprvé začnou ve větší míře zajímat o problémy politické povahy.

  Co se „záškoláctví“ týče, mám v tomto smyslu snazší pozici, protože jsem jednak naladěn na stejnou vlnu a pak také v pátky neučím. Naprosto ale rozumím kolegům, kteří jsou zoufalí z množství hodin a času, které průběžně ztrácíme a které nám pak ke konci školního roku chybí. Vždyť druhé pololetí je jeden dlouhý náhradní rozvrh! Klade to pak větší nároky jak na nás jako na učitele, tak i na vás, studenty, protože chybějící látku budete muset dohnat. Naštěstí existuje poměrně dost metodiky, videí a vzdělávacích webů, jimiž se dá výklad doplnit. To pak závisí na aktivitě a zodpovědnosti samotných studentů. Zároveň se domnívám, že zvýšený zájem o témata spjatá se životním prostředím ze strany studentů může zpětně školní výuku obohatit. Mně rozhodně znalost principů a mechanismů globálního oteplování, exploatační ekonomiky nebo zelené energetiky přijdou mnohem důležitější než např. stoletá nebo peloponéská válka.

  Já sám jsem se určitým způsobem do stávky zapojil. Napsat petici Učitelé za klima vzešlo z okruhu lidí kolem klimatické kampaně bezuhli.cz. Cítili jsme, že vedle studentů, akademiků, odborářů a jiných bychom měli právě my – učitelé – vyzvat všechny zainteresované skupiny ke smysluplnému dialogu a stávkujících studentů se zastat a symbolicky je tak podpořit. 

 Zkontaktoval jsem se s několika přáteli a známými napříč republikou, napsal koncept, pak jsme jej dlouze on-line cizelovali, a nakonec rozeslali kyberprostorem. Virál to sice není, ale během několika dnů nás podpořilo kolem půldruhé stovky kolegů, což je poměrně slušné číslo, když uvážíme, že mnoho učitelů jde s kůží na trh na školách, jež nejsou třeba tak liberální jako je naše. Počkáme pár týdnů a ke konci školního roku pošleme tuto výzvu do parlamentu a na Ministerstvo školství, kde věřím že by to v pracovních komisích pro revizi rámcového vzdělávacího programu mohlo mít ohlas.

Prof. RNDr. Hana Librová CSc. 

Bioložka, socioložka, environmentalistika

Katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity

Stávku středoškoláků obdivuji a sympatizuji s ní. Sama jsem se k brněnským záškolákům, kteří se shromáždili na náměstí Svobody, připojila. Ale, pominu-li ten významný pátek 15. března, doporučuji do školy chodit a pilně se učit. Nejde přece v první řadě o to „učit se tam fakta“, která byste „použili v budoucnu“. Především vám vzdělání umožní už teď se orientovat ve spleti složitých problémů, které na nás dotírají. 

Nepochybujte ale, že je situace opravdu závažná. Dívejte se kolem sebe; sami uvidíte, jak divně se příroda letos na jaře chová. K takovému pozorování je ovšem třeba se vyzbrojit znalostmi biologie, geografie a dalších přírodních věd. Jak vidíte: učitelka se ve mně nezapře. 

Stávka ale jistě není jediná možnost. Pošlete své rodiče a prarodiče na veřejnou schůzi místního zastupitelstva a pokuste se tam proniknout s nimi. Udělejte inventuru v provozu své školy – neplýtvá energií? Neplýtváte náhodou vy sami ve školní jídelně? Co se děje se zbytky? Jak se do školy dopravujete? Je to smutný pohled, když studenta přiváží každodenně do školy tatínek… 

Dejte svůj názor na vědomí politikům, ale dejte si pozor, abyste jim nedali příležitost vykroutit se vašim požadavkům tím, že poukáží na vaše vlastní environmentální hříchy!